Vydali jsme se za gibony do džungle a přespali v korunách stromů

Jeden z hlavních důvodů, proč jsme přijeli do Laosu, byl můj vysněný Gibbon Experience. Tři dny trekování hluboko v džungli národního parku Nam Ka, projíždění na ziplinách nad korunami stromů a přespání v tree housech 50 metrů nad zemí. A jo, nebudu přehánět, když řeknu, že to byl opravdu životní zážitek.

DSCF8016
Jedna z nejdelších ziplin nad údolím

Gibbon Experience je hlavním lákadlem, proč řada turistů přijíždí do pohraničního městečka Huay Xai, odkud se na něj vyráží. Část výtěžku putuje na ochranu národního parku, ve kterém žijí mimo jiné ohrožení giboni, a celkově na rozvoj chudého regionu – projekt zaměstnává přes 120 lidí, každoročně se zasadí přes 100 tisíc nových stromků apod.

DSCF8026
Mimo stezku byste daleko nedošli

Na korbě do divočiny

Společně s další skupinkou lidí (ze Singapuru, Švédska, Anglie a Belgie) nás v Huay Xai naloží na korbu pick-upu a vyrážíme na 3hodinovou cestu do džungle. Obzvlášť poslední úsek stojí za to – brodíme řeku a kodrcáme se mezi šílenými výmoly bahnitou stezkou až do base campu – zapadlé vesničky v údolí, obklopenou hustým pralesem.

DSCF8013
Pohled vzhůru… zeleň všude

Chodíme, funíme a frčíme!

IMG_1772
Připraveni na dobrodružství! 🙂

I když jsme už předtím v džungli byli, tohle je něco úplně jiného. Zdejší prales je takový divočejší, surovější a naturálnější. Mimo vyšlapanou cestu člověk nemá šanci projít. Rostliny vytvářejí neskutečně pevnou stěnu plnou lián, větví, kořenů, kmenů, listí a stonků a pořádně dlouhých a ostrých trnů.

Taky je tu pořádné dusno, a tak jsme po chvíli pěkně zpocení a pořádně odfukujeme. Jednotvárné chození mezi stromy ale osvěžuje hlavní atrakce tohohle výletu – zipliny! Vyfasujeme sedáky a rukavice, dostaneme asi tak minutové školení bezpečnosti od našeho průvodce Mika, připneme se na ocelové lano – a je to tady!

První jízda je opravdu nezapomenutelná. Po pár metrech nad korunami stromů se před námi otevře údolí a celou džungli máme jako na dlani. Adrenalin z nás jen stříká a pohledy ze ziplin jsou prostě neskutečné. Celkem jich sjedeme 14 různých, ta nejdelší má přitom celých 640 metrů! Nejdelší na světě.

Přespání na stromě

Kolem páté stylově – taky na ziplině – přistaneme v domečku, kde strávíme noc. Tree house je opravdu postavený v koruně jednoho z nejvyšších stromů. Má dvě patra, koupelnu – sprchovat se s výhledem do džungle je zážitek sám o sobě – a dokonce i dřez a stoleček se židličkami. Jen ta bezpečnost, něco takového by u nás asi neprošlo. Jenom pár prken na boku nás dělí od 50metrové propasti. 🙂

IMG_3408
Pohodička na stromě 🙂

Jídlo nám sem průvodci dopraví jak jinak než na ziplinách a večer pak strávíme s ostatními povídáním (všichni milují cestování, tak si docela notujeme) a hraním karet. Nevím jak, ale povede se mi s přehledem vyhrát. 🙂

Temná strana noční džungle

Zatím to zní jako idylka, co? Jo, jenže jakmile se setmí, začínají vylézat zvířátka, která rozhodně nepatří mezi ty, co chcete kdy potkat. Pavouci. Odporní tlustí chlupatí pavouci – pod střechou (rozuměj kousek nad našimi hlavami) se jich hemží hned několik. Ten největší má odhadem 15 centimetrů. 15! A ještě se mu leskne všech těch děsivých 8 očí, když na něj posvítíme čelovkou. Bože, mám chuť utéct, ale to mám tady jaksi smůlu, že… Jedinou ochranu nám poskytuje látková stěna zavěšená nad matracemi, kterou pod ně pečlivě zastrkáme a nezbývá než doufat, že nás ty potvory nesežerou. Taky jsou tu stromové krysy – všechno jídlo kvůli nim musíme schovat do velké bedny. I tak Matovi z Belgie prokoušou batoh, protože si v něm nechal obal od sušenek s pár drobečky…

IMG_3411
Zase světlo, pavouci utekli, all is well 🙂

Setkání s pijavicemi

IMG_1919 2
Přisaje se další pijavice? 🙂

Další den pokračujeme v treku a ziplinění a kolem poledne dorazíme k malému hospodářství „in the middle of nowhere“, kde nám zdejší rodinka nachystá oběd. Pak se jdeme projít k vodopádu, ale protože je docela zima, plavání si tu necháme ujít a smočíme si jen nohy. Toho okamžitě využije jedna pijavice, která se na mě přisaje. Fuj, nechutné stvoření, krve jak z vola… Ještě jich pak cestou potkáme spoustu – vylézají, jakmile jen trochu zaprší – okamžitě nás vycítí a jdou po nás.

Usínání za deště a poslední den v pralese

Taky druhý večer přespíme v tree housu, tenhle je ale o něco menší, zato mnohem útulnější. A není tu tolik pavouků! Po dalším večeru nad kartami se vyspíme přímo královsky, posloucháme, jak venku prší a z dálky se ozývají různí ptáci a noční zvířata.

IMG_3424
Holčička, co žije s rodinou uprostřed pralesa

Ráno déšť bohužel neustává, a tak navlékáme pláštěnky a vyrážíme na cestu zpátky. Nevýhoda pláštěnek – na ziplinách se nafouknou a děsně člověka zpomalí. Vzhledem k tomu, že i tak kvůli své lehké váze nejedu moc rychle, na té nejdelší ziplině zastavím někde už ve třech čtvrtinách a zbytek musím doručkovat. Holky, jestli chcete pořádnej work out na břicho a ruce, doporučuju.

DSCF8028
Bambusový porost

Gibbon Experience pro nás byl opravdu mega zážitek. Jen ty očekávání jsme měli nastavený trošku špatně – žádného gibona a vlastně ani další větší zvíře (kromě těch pavouků) jsme bohužel ani nezahlédli. Co se dá dělat. Hlavní je, že tam někde tý hluboký džungli opravdu žijí a díky tomuhle projektu snad budou dlouhodobě i dál…

IMG_3406

Categories: Laos

1 Comment

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s