Poprvé v zemi nejkrásnějších pláží, kohoutích zápasů a večerního karaoke

Z angkorských chrámů si to tentokrát zamíříme zase o zemi dál. Filipíny plánujeme vzít co nejvíc na pohodu, moc se nepřesouvat, odpočívat, užívat si moře a v klidu se věnovat práci. Jak to ale dopadá, když si něco naplánujete? Trochu jinak, že… 🙂

DSCF1214
Tricycle. Typické vozítko k přepravě.

Cesta ze Siem Reapu je skutečně výživná. Vystřídáme tuk-tuk, dvě letadla, městský autobus, linkový autobus, trajekt a tricycle. V zombie stavu zhruba po 16 hodinách dorážíme na poklidný ostrůvek Bantayan. Palmový háj, poklidné přímořské městečko Santa Fe a krásné moře vypadají docela slibně. 🙂

Bydlení u drsňáka

Ubytko jsme si tentokrát zajistili už předem přes AirBnb. Naším hostitelem je skoro dvoumetrový bývalý boxer René, pokérovaný od hlavy až k patě, s vyholenou hlavou a zlatým řetězem kolem krku. 🙂 Původem ze Seychell, na Filipínách ale našel druhý domov – to když se tu seznámil se svojí nynější manželkou, se kterou má roztomilého ročního klučíka. Na první pohled z něj jde trochu strach, ale brzy zjistíme, že má úplně zlaté srdce.

DSCF1172
Pohled na naše ubytko směrem od moře při odlivu

První odpoledne po příjezdu úspěšně prospím, a tak si neuvěřitelný západ slunce prohlédnu jen z Péťova foťáku. Další den jsme už ale o něco akčnější. Půjčíme si skútr a jedeme do nedalekého Santa Fe, kde kromě pár restaurací, obchůdků, trhu a pláže vlastně nic moc není. Cestou zpátky ale objevíme úplně pohádkovou pláž (však se taky jmenuje Paradise Beach). Plán na další den je tedy jasnej…

DSCF1213
V Santa Fe žije početná menšina Poláků, kteří tu mají dokonce vlastní kostel

Pláž jako z filmu

Paradise Beach je opravdu jak vystřižená z katalogu top exotické dovolené. Navíc nám svítí krásné sluníčko (což se později ukáže jako zlatá výjimka), a tak si užíváme slunění, šnorchlování a zasloužený odpočinek. A taky se samozřejmě spálíme jako prasátka.

DSCF1261
Totální ráj na zemi…
DSCF1277
Výhled na Paradise Beach

Odpoledne pak zamíříme do hlavního města ostrova. Bantayan je od turistického Santa Fe trochu dál, a tak tu můžeme pozorovat nenarušený život místních. Na první pohled je tu znát vliv španělského kolonialismu – už z architektury budov, obrovského katolického kostela nebo všudypřítomné rytmické hudby. S potěšením si taky všimneme, že na rozdíl od jiných zemí, které jsme v JV Asii zatím navštívili, je tu o poznání čistěji a na odpadky téměř nenarážíme.

DSCF1283
Bantayan, hlavní město stejnojmenného ostrova. Nechybí katolický kostel a pěkné náměstíčko s dětským hřištěm

Jídlo nic moc

O něco menší radost nám ale udělá místní kuchyně. Že filipínské jídlo nepatří zrovna mezi top kulinářské zážitky, už jsme slyšeli snad od všech kamarádů, co tady byli před námi. A bohužel jim musíme dát za pravdu. Místní jídelny („Eateries“) fungují tak, že tu mají dopředu navařených několik chodů v hrncích nebo plechách. Tedy nic čerstvě připraveného na pánvi, jako jsme byli zvyklí třeba z Thajska. Nasekané maso s kostmi a chrupavkami plavající ve vrstvě tuku a obletované mouchami není zrovna naše gusto, ale když je hlad… Postupem času si ale i tady naučíme vybírat anebo tentokrát navštěvujeme i „turistické“ restaurace, kde naopak vaří opravdu skvěle.

IMG_2398
Smažené kuře a squid plavající v oleji…

Cestou domů se ještě stavíme prozkoumat mangrovy a rybářské vesničky na pláži. Dlouhý mořský had, který tu žije, se nám sice neukáže, ale i tak je to moc příjemná procházka.

DSCF1307
Procházka mezi mangrovy

Prozkoumáváme ostrov a filipínskou „big thing“

Třetí den na Bantayanu věnujeme většímu výletu. Máme v plánu celý (nevelký) ostrov objet podél pobřeží kolem do kola. Cestou míjíme nádherně zelené palmové háje a vesničky. Nemůžeme si nevšimnout, že snad každý chová na zahrádce veliké kohouty. Ve městech pak vidíme arénu s příhodným názvem Cockpit. 🙂

Kohoutí zápasy mají na Filipínách obrovskou tradici. Konají se každou neděli i v tom nejmenším městečku a je to opravdu událost. Na jednotlivé kohouty si lidé vsázejí a hrozně si je piplají. Podle našeho západního stylu uvažování nám to samozřejmě přijde jako dost krutá zábava a týrání zvířat. A tak si návštěvu zápasu necháme ujít, protože tohle zkrátka nechceme nijak podporovat. Na druhou stranu ale musím uznat, že to má něco do sebe. O nedělích potkáváme spoustu motorek aspoň se čtyřmi pasažéry, z nichž si každý drží svého kohouta na klíně, mířících do Cockpitu. Po ulici běžně chodí týpci s kohoutem pod paží. Obchody se speciální výživou pro kohouty tu jen kvetou… Neděle se tedy nese ve znamení ranní bohoslužby, odpoledního kohoutího zápasu a hlavně trávení času s celou širokou rodinou a známými z vesnice.

IMG_9933
Každá z vypiplaných kohoutů má svoji stříšku

Jak jsme se vysekali na skútru…

Kromě kohoutů si tu taky nejde nevšimnout spousty dětí všech věkových kategorií, které kolem pobíhají, hrajou si a blbnou. Protože tady hodně frčí basketbal, často je potkáváme s velkým míčem v ruce, který si přehazují a provádějí s ním různé tríčky. Když jednou jedeme na skútru poklidnou vesničkou, koutkem oka zahlídnu, jak se jeden basketový míč řítí přímo nám pod kola. O vteřinu později už nás vidím na zemi, motorka navalená na nás. Tohle zkrátka ubrzdit nešlo. Zatímco se celí otřesení sbíráme na nohy, seběhne se kolem nás celá vesnice. Mají z toho docela zážitek. Sice se nám nikdo neomluví, ale zato se ochotně nabízejí s miskou čisté vody a ptají se, jestli jsme v pořádku. Naštěstí vyvázneme jen s pár modřinami a odřeninami a další dva dny jsme celí rozlámaní, ale jinak nám nic není. Každopádně nám ale teprve teď naplno dojde, že i když je člověk při řízení sebeopatrnější a jede pomalu, skútr rozhodně není tím nejbezpečnějším způsobem dopravy. Bez něj se tu ale člověk ani nehne, a tak si ho párkrát ještě stejně půjčíme. 🙂

DSCF1312
Rybářská vesnice na severu ostrova. Vzadu ta hora je celá ze zbytků vylovených mušlí

Další den se za doprovodu deště, který nás pak doprovází skoro celý pobyt, vydáváme zpátky na Cebu, do oblasti Moalboal.

Proč jsme se vydali zrovna tam? 🙂 Dozvíte se příště!

 

 

Categories: Filipíny

2 Comments

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s