Argentinský ledovec Perito Moreno a toulky kolem El Chaltén

Na konec našeho putování po Patagonii jsme se zase vydali do Argentiny. Po neskutečně pěkném chilském národním parku Torres del Paine jsme chtěli vidět ještě známý ledovec Perito Moreno a mekku hikerů v El Chalténu.

DSCF8828
Argentinský ledovec Perito Moreno.

Z Torres del Paine, respektive z města Puerto Natales, kde jsme bydleli, je to k Perito Moreno vzdušnou čarou maximálně tak 100 kilometrů. Navzdory tomu ale cesta zabere minimálně půl dne – jak v Argentině, tak v Chile jsou cesty často prašné a byrokracie spojená s přechodem hranice taky nepřidá. Suma sumárum, z Puerto Natales jsme vyjeli autobusem v 6 ráno a do El Calafate, města a výchozího bodu pro cesty k ledovci, jsme dorazili až v brzkém odpoledni.

Samotné El Calafate je překvapivě hezké horské město, které evidentně prochází překotným růstem. Díky nedávno postavenému letišti sem každoročně zavítají statisíce turistů, což vede k rychlé stavbě hotelů a hostelů, na které už jen pomalu reaguje ostatní infrastruktura. Ve skutečnosti vás tak autobus vysadí na autobusáku, který za pár let asi bude relativně v centru, dnes je ale dobrých 30 minut chůze od hlavní části města, navíc po prašné silnici.

Unikátní ledovec Perito Moreno

Na Perito Moreno tak vyrážíme až druhý den ráno a to, mimořádně, v rámci turistického zájezdu. Normálně se těmhle masovým turistickým akcím vyhýbáme, ale tady, vzhledem k dostupnosti a cenám jiných možností, to moc jinak nešlo. Každopádně zas taková katastrofa to není – v autobusu je i s námi všehovšudy deset turistů a průvodkyně nám obstojnou angličtinou alespoň všechno vysvětlí. To je celkem fajn, protože, když cestujete sami bez průvodce, tak o navštívených místech často víte jen to, co si sami načtete a něco zajímavého může občas uniknout.

Perito Moreno je v mnoha ohledech unikát. Předně je to celkem monumentální záležitost – 30 kilometrů dlouhý ledovec s čelní stěnou přes 5 kilometrů širokou a zhruba 170 metrů vysokou (ale z toho „jen“ kolem 75 metrů je nad vodou), která ze vzdálenosti asi 200 metrů působí neskutečně mohutně. Taky se jedná o jeden z mála ledovců, které se i dnes zvětšují namísto toho, aby ustupovaly. Především se ale jedná o ledovec, který je neskutečně aktivní – není to jen kus ledu, který se postupně zvětšuje nebo zmenšuje, ale celá tahle masa se posouvá kupředu (bez ironie!) rychlostí 2 metrů za den.

DSCF8846
Perito Moreno je veliký…

Zapomeňte na to, že byste pohyb celého ledovce nějak zaznamenali, ten se ale každou chvilku projevuje praskáním a odpadáváním kusů ledu do přilehlého jezera.

Jednou za dva až pět let se pak u Perito Moreno objevuje jev nazvaný ruptura – to, když v zimě zamrzne i drobná úžina, která normálně ledovec odděluje od pevné země. S příchodem jara pak voda tenhle ledový most postupně narušuje, vymele v něm neustále se zvětšující tunel až se celý postupně vzniklý most najednou zřítí do vody. My jsme rupturu neviděli, ale naposledy k ní došlo letos v březnu, zhruba měsíc před naším příjezdem.

DSCF8971
Celý ledovec je více než 30 kilometrů dlouhý a postupně se posouvá.

Perito Moreno si můžete prohlédnout jak z lodi, tak z několika chodníků a můstků, které jsou vybudovány na poloostrově jen pár set metrů od čelní stěny. Cest je tam celá řada, od relativně jednoduchých až po náročnější, kde vyšší náročnost spočívá hlavně v množství schodů, které musíte zdolat.

Ráj hikerů v El Chaltén

Po Perito Moreno jsme se na několik dnů vydali do městečka El Chaltén. Zase –  vzdušnou čarou je to z El Calafate celkem kousek, po silnici se ale cesta natáhne na zhruba 4 hodiny. El Chaltén každopádně působí mnohem komorněji a pokorněji než El Chalafate. Letiště tady nemají a celé město je celkem kompaktní, i když i tady je vidět, že žije snad jen z turismu.

DSCF9034
El Chaltén je celkem malé a kompaktní městečko.

Hlavních taháků je v okolí El Chaltén několik. V posledních letech je stále populárnější tzv. Huelmul Circuit, asi pětidenní trek, který vás provede po okolních horách a dokonce i podél Jihopatagonského ledovcového pole, třetí největší zásobárny sladké vody na světě, do kterého patří i už zmíněný ledovec Perito Moreno.

Potom je tady vrchol Fitz Roy (pokud znáte značku Patagonia, tak je to ta vysoká hora z jejího loga), jehož masiv se tyčí vysoko nad okolními vrcholy Cerro Torre a dalšími.

DSCF9244
Nádherný vrchol Cerro Torre s Laguna Torre v popředí.

Do El Chaltén jsme dorazili už na sklonku podzimu, takže Huemul Circuit už, bohužel, nepřipadal v úvahu. Naštěstí nám ale celkem přálo počasí, takže jsme si dali půldenní trek na Lagunu Capri, jednodenní trek na Laguna Torre a její známou „pláž“, lemovanou drobnými odloupnutými kusy ledovce, a nakonec krátkou vycházku na vyhlídku Mirador Los Condores. Odtud je vidět jak celý hřeben s vrcholy Cerro Torre, Fitz Roy a dalšími na jedné straně, nádherné ledovcové jezero Lago Viedma na straně druhé, tak i sem tam nějaký ten kondor.

V El Chaltén jsme navíc byli na podzim, což znamená jak méně turistů, tak především krásné podzimní barvy, které jsou rozhodně jedním z důvodů, proč se do Patagonie vyplatí podívat i mimo hlavní turistickou sezónu.

DSCF9381
Monumentální vrcholy Fitz Roy a Cerro Torre.

Z Patagonie jsme si to přes Santiago zamířili do Peru. Jako první jsme se vydali prozkoumat Limu – metropoli s více než deseti miliony obyvateli, která navíc nemá tu nejlepší pověst. No a jak jsme dopadli, napíšeme zas někdy příště. 🙂

Categories: Argentina

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s