Roadtrip po Kanadě jsme zahájili v provincii Ontario, kterou proslavilo hned několik NEJ. Nejmohutnější vodopády v Severní Americe, největší město v zemi a svou plochou nejrozlehlejší jezero na světě. A hned na uvítanou nám Kanada přichystala pár skvělých zážitků. 

Popravdě, první dojem z Kanady byl trochu rozpačitý. Rušný a ne zrovna přívětivý Detroit sice zůstal dávno za námi, ale zato jsme se ocitli v opuštěné krajině jen se sem tam roztroušenými farmami, poli a pár jezery. Jinými slovy totální zapadákov. 🙂 Ale ne na dlouho. Nedaleko se totiž nachází národní park Point Pelée, kam míříme hned druhý den ráno.

První přírodní park: Point Pelée

Koupíme si tzv. Discovery Pass, permit, který umožňuje vstup do všech národních parků Kanady po dobu jednoho roku, stojí 136 CAD na auto a rozhodně se nám cenově vyplatí. Máme štěstí. Zrovna se slaví Canada National Day, a tak kromě passu dostáváme taky kanadskou vlaječku (doteď nám zdobí auto) a spoustu brožurek. V parku pak probíhají různé akce – oceníme hlavně tu, kdy se rozdává zmrzlina zdarma. 😀

Nepříliš rozlehlý Point Pelée je lákadlem hlavně proto, že se tu nachází nejjižnější bod Kanady. Taky je tu ale hned několik možností na kratší procházky, jezera ke koupání a celkově moc hezká příroda. Trochu mi park připomínal floridské Everglades – mokřady se zelenou vegetací, kudy vedou dřevěné chodníčky. Jen ti aligátoři tu chybí.

Majestátní vodopády

Z národního parku se vydáváme směrem k Niagarským vodopádům. Přespíme na parkovišti v nedalekém městečku, povede se nám chytit bezplatné parkovací místo poblíž a procházkou dojdeme k téhle slavné přírodní památce. Už zdálky slyšíme pořádný hukot a když vodopády uvidím poprvé, docela mi spadne čelist. Sice je znám až moc dobře z různých fotek, ale naživo je to docela nářez. Obrovská masa vody se valí šílenou rychlostí dolů, a vytváří tak úžasnou podívanou.

Z kanadské strany je velmi dobře vidět jak hlavní vodopád, tzv. Horseshoe, tak i další dva přilehlé. Projdeme si celou promenádu, abychom si je prohlédli ze všech možných úhlů a pak se rozhodneme, že si zaplatíme vstup do tunelů a podíváme se přímo pod vodopád. Vyfasujeme pláštěnky, vystojíme si frontu (holt je sezona a lidí jsou tu snad tisíce) a jedeme výtahem dolů. A tohle je teprv hukot! Voda nad námi zní jako buldozer a když vyjdeme na vyhlídkovou plošinu, jsme během pár vteřin úplně mokří. No co, je teplo a jiná sprcha dneska nebude…:)

Odpoledne strávíme procházkou a prací v moc hezkém městečku Niagara On The Lake, protože jinak tu není moc co dělat – samé obchody, hotely, kasina a mraky turistů… K vodopádům se vrátíme ještě jednou po setmění. Jsou krásně barevně nasvícené a taky si počkáme na ohňostroj, který ve spojení s barevnými vodopády vypadá úplně magicky. Tomu říkám přivítání v Kanadě!

Tradičně netradiční pohled na Toronto

Z Niagáry to už není moc daleko do největšího města Kanady, které chci rozhodně navštívit. Toronto leží u jezera Ontario a má jednu specialitku – svého času nejvyšší budovu světa (měří 553 m), meteorologickou stanici a známou rozhlednu CN Tower. Placené atrakce už většinou automaticky ignorujeme, ale tohle mě nějakým způsobem láká, a tak obětujeme těch 58 CAD, co to stojí (radši nepřepočítáváme), a těšíme se na slibovaný výhled na město. Po zakoupení vstupenek ale zjišťujeme, že fronta nahoru trvá hodinu a půl, a tak se rozhodneme, že si nejprve prohlídneme centrum a pak se sem vrátíme.

Přestože nejsem fanoušek měst a už vůbec ne velkých rušných měst, Toronto se mi okamžitě zalíbí. Je zelenější a takové vzdušnější a klidnější než třeba Chicago nebo Minneapolis a panuje tu taková good vibe. Asi nejvíc se mi pak líbí Distillery District – bývalá palírna alkoholu, která je přestavěná v hipster uměleckou kavárenskou čtvrť. Suprový je taky Lawrence Market – velký zastřešený trh s jídlem a restauracemi.

Po pár hodinách v centru se vracíme k CN Tower s nadějí na menší frontu. To jsme se ale přepočítali. Aktuální doba čekání je dvě hodiny deset minut. Vstupenky máme a přespat chceme až za městem, a tak nezbývá než to vydržet. Připadá nám to jako věčnost, ale výhled z věže je opravdu epický. Vidíme jak město, tak přilehlé jezero s lodičkami a okolní přírodu plnou stromů a zeleně. Parádní je taky proslulé Glass Floor, skleněná plošina přes 300 metrů vysoko, na které máme pocit, že se snad musíme propadnout dolů. 🙂

První dny v Kanadě byly intenzivní, nabité a plné zážitků. I když se nám Niagara i Toronto moc líbily, těšíme se zase do přírody bez davů, ruchu a hluku. A že si jí užijeme až až. Máme totiž celkem ambiciózní plán – přejet Kanadu téměř celou napříč, provincií Ontario kolem Velkých jezer do sousední Manitoby, přes Saskatchewan do Alberty a odtud dál na sever. Tak se těšte i vy, bude to stát za to. 😉

Categories: Kanada