Kenai Peninsula je takový velký výběžek, který se rozkládá pod největším městem na Aljašce. Už podle profilu na mapě vypadal dost lákavě – vysoké hory a ledovce, malinká městečka a divoké pobřeží. Nemohli jsme se proto dočkat, až ho prozkoumáme na vlastní oči. 

Z Anchorage rychle pryč

Po zkušenosti s promoknutím až na kost během hiku k ledovci u Kennecotu byl můj hlavní cíl v Anchorage jasný – pořídit si kvalitní bundu, která mě udrží v suchu i v nevlídném aljašském podnebí. Kupodivu se povedlo hned v prvním outdoorovém obchodě. 🙂 Po nákupech se vydáváme do centra, které sestává ze dvou hlavních ulic, pár vyšších budov, obchůdků se suvenýry a menšího parku. Docela nás zaráží, kolik tu vidíme bezdomovců a opilců. Zajedeme se podívat ještě k přístavu, zásobíme se jídlem na příštích pár dní a vyrážíme zase radši do přírody.

Z Anchorage na poloostrov Kenai vede krásná scénická cesta kopírující mořské pobřeží. Užíváme si parádní pohledy na vysoké hory a moře na jedné straně a les s jezírky na straně druhé. U jednoho z nich se na travnatém plácku kus od silnice „ubytujeme“ a strávíme noc.

Portage Glacier

První zastávkou na Kenai je známý ledovec Portage Glacier. K jezírku, u kterého tenhle velikán ústí, dojdeme kratším příjemným hikem. Míjíme tu dost lidí, protože u nedalekého městečka Whittier kotví výletní lodě, které tu vyplivnou desítky turistů a pak je zase odvezou do dalšího přístaviště. Poznají se na první pohled – na rozdíl od ostatních hikerů, jako jsme třeba my, jsou až podezřele upravení a nažehlení. 🙂

Portage Glacier je úchvatný. Končí u velkého jezera, ve kterém pluje pár velkých ker, a krásně kontrastuje s okolní zelení protkanou rozkvetlými fialovými kytičkami. Taky městečko Whittier, kam zajedeme hned po procházce, má něco do sebe. Vede do něj jednosměrný tunel, kde se kyvadlově střídají auta a vlaky z obou stran, je tu jen malinká promenáda a přístav. Neodoláme názvu jedné kavárničky – Lazy Otter – a sedneme si tu na skvělé kafe.

Exit Glacier, jeden z nejkrásnějších hiků vůbec

Podobně příjemné, i když o něco větší, je další rybářské městečko o pár desítek kilometrů směrem na jih. V Sewardu si taky projdeme malý přístav a promenádu, míříme sem ale z jiného důvodu. Nedaleko od něj se totiž nachází ledovec Exit, který slibuje krásný výlet s výhledy na celé ledovcové pole, ze kterého vychází.

Během naší cesty kolem světa už jsme zdolali desítky delších či kratších hiků. Mezi ty nejkrásnější patřily rozhodně túry na Zélandu, např. známý Tongariro Alpine Crossing, v Patagonii, např. v NP Torres del Paine, nebo v Kanadě, třeba ty v NP Banff a Jasper. Exit Glacier mi ale úplně vyrazil dech. Po několika dnech hustého deště, zimy a mlhy se nad námi navíc musel někdo smilovat, protože vysvitlo sluníčko, ukázala se modrá obloha a celý den bylo překrásné počasí.

Při tomhle treku se sice taky musí překonat pěkných pár set metrů převýšení, ale tentokrát mi to ani nepřišlo tak náročné. Zhruba po hodině se porost stromů změnil na vysokohorskou louku se spoustou rozkvetlých pestrobarevných kytek a Exit Glacier se nám ukázal v plné parádě. Obrovská masa ledu, co se valí z vrcholků hor, nám jen připomněla, jak moc jsme proti ní maličcí.

Epické výhledy pak pokračovaly po celý zbytek treku, který vedl až na vrcholek hřebenu přilehlé hory. Těsně před ním jsme zahlédli odpočívající horskou kozu s kůzlátkem, vyvalené na zbytku sněhu, se kterým svou barvou skoro splývaly. 🙂 Ze samotného vrcholu jsme pak viděli celé rozlehlé ledovcové pole, což bylo něco neuvěřitelného. Jednak bylo hrozně cool vidět v srpnu nekonečný sníh všude kolem nás, ale taky nám to dalo docela zajímavou celkovou perspektivu. Většinu ledovců jsme totiž zatím viděli jen zdola, Exit Glacier jsme si ale mohli prohlédnout svrchu a zjistili jsme, že tvoří jen malou část obřího komplexu. No prostě pecka, a kdybych měla doporučit jediný hike na Aljašce, byl by to právě tenhle.

Pohodička v Homeru

Na západní části poloostrova Kenai jsme pak ještě zavítali do rybářského města Homer. To je známé především svým „Homer Spit“ – výběžkem do moře, ve kterém se odehrává všechno, co se týče rybaření. Jen, co se výběžku přiblížíme, zahlédneme desítky rybářů všech možných věkových kategorií, kteří obklopují menší zátoku. Přijdeme blíž a nestačíme se divit. Na hladinu vyskakují desítky lososů a mezi nimi dokonce plave tuleň! Naše nadšení ze zvířátek dosáhne vrcholu, když o chvíli později pozorujeme dvě mořské vydry, které nerušeně skotačí ve vlnách jen kousek od benzínky pro motorové lodě. Jsou úplně k sežrání. 🙂

Celý Homer Spit si projdeme křížem krážem, zabrousíme do přístavu, do obchůdků se suvenýry, nacpeme se fish and chips z čerstvě uloveného lososa a tresky, zajdeme na kafe a užíváme si totální pohodičky. Když odsud odjíždíme, zase začíná pršet. I tak si ještě dáme menší procházku po naučné stezce a pozorujeme v dálce krmícího se losa. Nemůžu taky nezmínit skvělé návštěvnické centrum s maketami pobřežních skal, vycpanými zvířaty a spoustou naučných videí a tabulí. Tyhle interaktivní výstavy mě na Americe hrozně baví.

Výlet po poloostrově Kenai zakončíme ve městečku Soldotna, které svým názvem připomíná doby, kdy ještě Aljaška patřila Rusku. Mají tu celý skanzen s původními domečky a pravoslavným kostelem.

Z Kenai míříme zpátky do Anchorage a pak na sever do samotného srdce Aljašky, národního parku Denali. Jestli jsme zůstali jen u něj, nebo se rozhodli podívat ještě dál, vám prozradíme zase příště. 🙂

Categories: USA