Zemi koal, klokanů a surfařů jsme si prostě nemohli nechat ujít. Aspoň na dva dny, které jsme strávili v tom nejslavnějším australském městě při přeletu ze Zélandu do Jižní Ameriky. A jaký to bylo?
Na letišti v Christchurchi nám na chvíli trochu zatrnulo – zapomněli jsme si předem vyřídit víza, které jsou pro Čechy pro vstup do Austrálie povinná. Naštěstí se ale dají vyřídit online a zašlou je téměř na počkání, takže pár hodin před odletem je nebezpečí zažehnáno a letíme, uf! 🙂
V Sydney nás přivítalo krásných 30 stupňů a sluníčko, které jsme po chladném závěru Zélandu už netrpělivě vyhlíželi, a taky čerstvě přestěhovaná kamarádka Lenka, u které jsme našli na 3 noci příjemný azyl hned v centru města. A musím říct, že vidět po tolika měsících nějakou známou tvář a popovídat si česky nad lahví vína bylo super. 🙂
Vidět Sydney Opera House naživo – checked
První den jsme věnovali prohlídce centra. Přes Central Business District jsme se prošli ke katedrále a nábřeží s rozlehlými botanickými zahradami. Pulzující CBD mi trochu připomínal newyorský Manhattan a moc mě bavilo pozorovat vystajlované kravaťáky a dámy v kostýmcích. Na můj vkus tu ale bylo rušno až moc, a tak mi obří park a zahrady přišly víc než k chuti. Došli jsme sem akorát v době polední pauzy, kdy se snad půlka kravaťáků převlíkla do sportovního a běhala si tu pro pravidelnou dávku kilometrů. Pecka. My jsme se tentokrát místo sportu jenom vyvalili do free-to-use lehátek a užívali si chvíli nic nedělání s výhledem na moře a známou operu a Harbour Bridge.

Sydney Opera House s mrakodrapy za zády a přístavem vedle působí opravdu nesmírně ikonicky. Jen jsem si ho vždycky představovala trochu větší. 🙂 Každopádně mi tu zase přišlo úplně neuvěřitelný, že ho najednou vidíme naživo. Zastávku v Austrálii jsme totiž dopředu vůbec neplánovali.

Večer jsme si s Lenkou sedli do kavárny na střešní terase Muzea moderního umění s úžasným výhledem na celý přístav a pak zašli do China Townu na pálivé pho-bo a zavzpomínali u něj na naše cestování po Vietnamu.
Výlet za surfaři
Jeden den v centru nám na základní a pohodovou prohlídku přišel víc než dost, a tak jsme druhý den sedli na přívoz a zajeli do čtvrti Manley s krásnými plážemi, kam se sjíždějí surfaři z celého okolí. Manley nás dost nadchla – promenáda u moře, restaurace a kavárničky, prostě totální chill.


Prošli jsme si hlavní třídu a její okolí a potom se vydali na útesy, které nabízejí úžasné výhledy na celé pobřeží. Coastal Track fakt stál za to, ale musím se přiznat, že z těch obrovských pavouků, co viseli na každém druhém keři, jsem měla teda pěkně nahnáno. 😛

Dva dny utekly jako voda, a tak jsme zase sbalili ty naše dvě krosny a vydali se chytit další letadlo. Tentokrát směr Chile. Příště se proto těšte na vyprávění o našich začítcích jihoamerického putování . 😉
Categories: Austrálie
Děkuji. Moc hezké a moc zajímavé, Eliško. Už se těším na pokračování.