Z prvního kulturního šoku v Ubudu jsme se brzy vzpamatovali a velmi rychle si tu oblíbili pár lokálních warungů, kde vaří ten nejlepší nasi goreng nebo dělají skvělé fresh džusy. A taky jsme v okolí prošmejdili, co se dalo. Co nás uchvátilo nejvíc?

Kdo hledá, ten najde

I v záplavě restaurací pro turisty se nám povedlo objevit pár místních restaurací, tzv. warungů, kde za pár korun vařili vynikající indonéské jídlo. Jeden z nich byl navíc jen kousek od našeho homestaye, takže jsme tu byli pečení vaření. Vedle práce (hledání funkční Wi-Fi je kapitola sama pro sebe) se nám pak povedlo navštívit pěkných pár míst ve městě i mimo něj:

Sacred Monkey Forest Sanctuary

Opičky! Ty jsme si prostě nemohli nechat ujít. Přímo ve městě funguje rezervace pro balijské makaky, která je krásně udržovaná a uprostřed ní se nachází velký chrám. Strávili jsme tu jeden krásný podvečer a z naprosté blízkosti pozorovali desítky opičáků, jak dovádí ve větvích nebo se cpou nakrájenými batáty. Tenhle pohled se prostě neomrzí… 🙂

Local market

Ubudský trh se táhne skrz několik uliček v centru a koupíte na něm všechno, na co si jen vzpomenete. Tílka se slony, široké plátěné kalhoty, trička s jógovými symboly, dřevěné figurky, otvíráky ve tvaru obřího penisu… Jo, výběr je tu fakt velký. 🙂 Downside toho je, že oblečení tu mají jen one size (takže já bych se do něj vešla tak třikrát), uprostřed krytého trhu je skládka (jo, vážně skládka) a po setmění trh zavírá.

Pura Taman Ayun Temple

Zastavujeme se i u jednoho z nejznámějších hinduistických chrámů na Bali. Něco podobného jsme ještě neviděli – terasovité stříšky, sochy bůžků a krásně upravená zahrada, která ho obklopuje. A samozřejmě všudypřítomná vůně aromatických tyčinek a krásně naaranžované květinové obětinky pro bohy.

Trek Campuhan Ridge Walk

Campuhan Ridge Walk je moc příjemná procházka, na které jsme si skvěle odpočinuli od rušného ubudského centra s věčnými dopravními zácpami. Jak už název napovídá, vede po hřebeni kopců mezi krásnými rýžovými políčky a vesničkami. Za dvě hoďky pohodlnou chůzí jsme byli zpátky se zásobou spousty fotek. 🙂

Jatiluwih

Nejznámější rýžové terasy na Bali spadají pod přírodní památky UNESCO. Od Ubudu jsou vzdáleny cca 36 km, což v místním provozu trvá skoro dvě hodiny na skútru. A už samotná jízda je zážitek. 🙂 Když jsme si skútr půjčovali a Petr se na něm jel poprvé projet, dala jsem se do řeči s majitelem půjčovny, který mi řekl, že na Bali dostane řidičák každý, kdo na motorce umí jezdit. Takže není výjimkou vidět třeba 7leté děti, které ještě ani nedosáhnou nožičkama na zem a drandí si to po silnici jako draci. Po chvíli si ale na šílený provoz zvykáme užíváme si okolní městečka a přírodu se spoustou zeleně – pěstují tu rýži, banány, zeleninu, chovají krávy, kozy, slepice. Sice rozhodně nejsem fanda motorek, ale tohle je totálně top způsob sightseeingu. 🙂

Jatiluwih nám úplně vyrazí dech. Kocháme se zelenými terasami lemovanými okolními horami a sopkami a procházíme si je. Cestou narážíme na malé stáje s krávami (mají na rozdíl od těch českých široká kopýtka, aby mohly chodit bahnem) a zemědělce, kteří se o svoje políčka krásně starají.

Cestou zpátky nás přepadne šílený hlad, a tak se zastavujeme ve warungu (stánek s jídlem, kde i vaří) u silnice a bezzubá paní, která neumí ani slovo anglicky, ale pořád se směje, nám (rukou!) nabere na talíř (neskutečně!) pálivou směs čehosi s rýží. Česká hygienická stanice by z toho asi omdlela, ale chutná to vážně skvěle. 🙂 

Sangeh Monkey Forest

Aby těch opiček nebylo málo, mrkneme se ještě do dalšího Monkey Forestu poblíž Ubudu. Je sice o dost menší, ale opičky jsou hrozně hodné (asi nejsou zvyklé na tolik turistů). Kupujeme si trs malých banánků a užíváme si krmení malých opičátek, které si je opatrně vezmou do ruky, pečlivě oloupou a ohryžou. Totální roztomilost. 🙂

Na čtyři dny strávené v Ubudu nakonec budeme vzpomínat moc rádi, ale už se těšíme zase o kus dál. Tentokrát míříme na úplný sever Bali, kde plánujeme zakotvit u moře ve městečku Lovina.

Categories: Indonésie