Místo sněhu písek, místo koled reggee, místo kapra krevetky. Vánoce jsme si letos užili opravdu netradičně. Na malém ostrůvku s rajskou pláží, bez elektriky, internetu, nákupů, dárků a stresu. Tenhle zážitek nám zůstane zapsanej v srdíčku asi napořád.

Na Štědrý den ráno jsme vyrazili na ho chi minské letiště a po nějaké hodince letu jsme poprvé přistáli na kambodžské půdě. Vystáli jsme si frontu na víza a zamířili do přístavu, kde už na nás čekala lodička na ostrov Koh Ta Kiev.

Ráj na zemi, který v katalogu nenajdete

Zanedlouho se před námi začal postupně přibližovat nevelký ostrůvek porostlý hustou džunglí. Když naše loď zamířila do schované zátoky, věděli jsme, že to je ono. To, co jsme si vysnili, ale nakonec realita ještě o dost předčila. Nádherná písčitá pláž lemovaná šťavnatě zelenou vegetací, průzračné čisté moře, kroužící orli na obloze, a hlavně ticho a klid.

„Welcome to Koh Ta Kiev,“ ujme se nás sympatický Francouz, který se tu společně s partou dalších lidí z celého světa stará o chod našeho ubytování, a vede nás do společných prostor. Všechno je tu postavené formou tree housů – bar, restaurace a taky bungalovy stojí na kůlech několik metrů nad zemí.

Výhled z nich je boží – přímo na pláž a na moře. Ubytujeme se ve velkém, ale jednoduchém dřevěném bungalovu a z pohodlných bambusových křesílek pozorujeme tu krásu kolem. Jsme vážně nadšení.

Hippie reggee people around

Jak už to tak bývá, podobná místa přitahují trošku „alternativnější“ typy lidí, kteří milujou chill, Boba Marleyho a trávu. 🙂 Úplně sem proto nezapadáme, ale i tak se tu cítíme jako doma. Každý se s námi hrozně přátelsky baví, se všemi se brzy známe jménem a během chvíle se hodíme do naprosto pohodového dovolenkového módu, nic neřešíme a jenom si užíváme.

Odpoledne trávíme na pláži, vstřebáváme sluníčko a cachtáme se ve vlnách. Kolem šesté začíná zapadat slunce. Tenhle západ patří mezi ty nejkrásnější, jaké jsme kdy viděli. Nebe hraje neuvěřitelnými odstíny krvavě rudých a ohnivě oranžových barev a předvádí opravdu neuvěřitelnou podívanou.

Jídlo jako z michelinské restaurace

Když už si říkáme, že to snad nemůže být pohádkovější, přijde na řadu večeře. Náš „rezort“ má pod palcem Francouzka, která místní kuchaře provedla kurzem vaření. Zkušenosti, které v něm nabyli, kombinují se znalostmi khmérské kuchyně a to, co předvádějí, je totální food porno. Vlastně jsou to možná jedny z nejlepších jídel, co jsem kdy měla. Chuťově i vizuálně. Kila ztracená ve Vietnamu na nudlových polívkách a rýži tady proto hravě nabereme zpátky. 🙂

Protože je Štědrý večer, dostaneme speciální vánoční menu – předkrm z nasekané syrové ryby a zeleniny, pak grilované krevety se salátem a na závěr čokoládové brownie a panák domácího rumu s passion fruitem. Tohle jsme teda na opuštěném ostrově vážně nečekali a jsme unešení. V podobném duchu pak pokračuje jídlo i v dalších dnech – vždycky si můžeme vybrat ze dvou variant, které jsou připravené z čerstvých místních surovin. Pecka.

Ochutnávka tajfunu

Na Boží hod se vydáme na průzkum okolí. Část ostrova, ve které bydlíme, je opravdu dost opuštěná. Kromě několika ubytování na pobřeží tu není vůbec nic. Chceme se podívat do rybářské vesničky, ale cestu přerušuje velká bažina, a tak to musíme otočit. Procházíme džunglí a vyplašíme hada, který se tu vyhřívá na sluníčku. S velkým respektem (jo, dobře, trochu hysterickým řevem) si to pak radši zamíříme zpátky domů. 🙂

Odpoledne bohužel začíná pršet a zvedá se silný vítr. Na koupání to proto není, ale tím se nenecháváme rozhodit. Užíváme si zasloužené nicnedělání – však už jsme tuhle dovolenou vážně potřebovali. Ono vám to možná přijde absurdní, ale kdo cestoval delší dobu podobně intenzivně jako my, ví, že veškeré přesuny a častá adaptace na nová místa, plánování praktických věcí a do toho práce, jsou nesmírně náročné.

A tak z pohodlí našeho dřevěného domečku doháníme spánek, koukáme na rozbouřené moře, pozorujeme poletující zoborožce, čteme knížky a zkoukneme půlku druhé série Farga (a jako faaakt dobrý!). Až později se ze zpráv dozvíme, že nás „líznul“ tajfun, který se v té době přehnal přes Filipíny a zamířil částečně i sem.

Odjíždíme odpočatí, vyklidnění a taky hrozně vděční za to, že máme tu možnost plnit si společně svoje sny.  Strávit Vánoce na pláži mezi ně rozhodně patřilo, ale že by to mohlo být až takhle dobrý, nás ani v tom snu nenapadlo. 🙂

Categories: Kambodža