Jezera s nadpřirozenou barvou, která snad musí být upravená ve Photoshopu. Ostře řezané vrcholky hor pokryté ledovci a jemným popraškem sněhu. Úzké smrčky zelenající se, kam až oko dohlédne. Takovou jsme znali Kanadu ze všech těch nádherných fotek. A takovou jsme ji našli v Canadian Rockies, úplném ráji na zemi.

Do Banffu jsem se těšila z celé Kanady suverénně nejvíc. Právě do tohohle místa jsem se zamilovala už díky všem těm cestovatelským přednáškám a instagramovým fotkám. A ani naživo mě tenhle národní park a stejnojmenné městečko nezklamaly, spíš naopak.

Do Canadian Rockies jsme vyráželi z Calgary, které se nám hrozně zalíbilo. Mají tam moc příjemnou promenádu u řeky, pěkně upravené centrum, spoustu míst na piknik a posezení.

Národnímu parku Banff se přezdívá kanadské Švýcarsko – a něco na tom rozhodně bude. Na začátku 20. století ho jednak propagovali právě švýcarští průvodci a horolezci, kteří sem lákali bohatou klientelu z Evropy, a zároveň Canadian Rockies připomínají švýcarské Alpy (a ceny služeb se těm švýcarským taky dost podobají). Příroda nám tu každý den vyrážela dech. Banff (a přilehlé NP Yoho a Kohotenay) na hranici provincií Alberta a British Columbia jsou skvělým místem pro hiky různé obtížnosti, a tak jsme si jich tu nakombinovali hned několik.

Grassi Lakes

Náš první výlet v téhle oblasti, takový rozehřívací. Dvě tyrkysově modrá jezírka Grassi Lakes ještě neleží přímo v národním parku, ale kousek před ním u městečka Canmore. Voda v nich je neuvěřitelně čistá a průzračná a zhruba dvouhodinová procházka voňavým jehličnatým lesem se spoustou chipmunků a veverek byla fajn plus jsme si užili skvělý výhled na údolí řeky Bow pod námi. 

Lake Minnewanka

Od velikého jezera, které obklopují vysokánské hory, vychází jeden z náročnějších hiků, které jsme chtěli podniknout. V době naší návštěvy byl ale z důvodu nebezpečí zavřený – nedávno tu totiž řádil medvěd, který napadl stan (naštěstí bez lidí). Holt divočina, kterou se rozhodně nevyplatí podcenit. My jsme se proti medvědům vybavili rolničkou a píšťalkou (je potřeba dělat co největší hluk, aby člověk medvěda nepřekvapil) a taky bear sprejem. Ten se stříká zvířeti do očí a do čumáku, když se přiblíží na minimálně devět metrů. Doufám, že ho nikdy nepoužijeme. 😀

 Sunshine Meadows

Koncentrovaná vysokohorská krása. Zatímco v zimě se tady vesele lyžuje, během léta se tyhle louky ve výšce přes 2000 metrů rozsvítí tisíci barevnými kytičkami. Procházka mezi údolími, podél jezer Grizzly Lake a Larix Lake nabízí opravdu epické výhledy na Canadian Rockies. Sluníčko a vymetená obloha tomu ještě nahrávaly. Za mě jeden z nejhezčích hiků. Nevýhodou je, že abyste se na samotné Sunshine Meadows dostali, musíte si vzít shuttle bus, a 10minutová jízda tam a zpět stojí na osobu 35 CAD. To se nám zdálo trochu přestřelené, a tak jsme si těch 6 km do kopce ráno vyšlápli po svých a dolů si stopli velmi překvapeného řidiče pick-upu… 🙂

Sulphur Mountain

Před výstupem nad Sulphur Mountain jsme zaparkovali auto, a zatímco jsem do sebe ještě na sedačce soukala nějakou svačinu, zahlédla jsem koutkem oka pohyb na svahu nad námi. Byl to medvěd. A štrádoval si to přímo k nám! A tak jsme z pohodlí auta (ještě, že tak!!!) pozorovali mladého medvěda, který se rozhodl najít něco k snědku takhle blízko civilizace. Po chvíli ho vyhnal ranger s nabitou puškou a pak už jsme ho neviděli.

Hora tyčící se nad Banffem dřív sloužila jako meteorologická stanice. Dneska na ni vede lanovka a pro milovníky pohybu příjemná lesní pěšinka se spoustou prudkých serpentin, které se zdají nekonečné a nastoupá se při nich přes 500 výškových metrů. Asi uhodnete, pro kterou možnost jsme se rozhodli. 🙂 Samotným vrcholem pak prochází dřevěný chodníček a taky je tu postavené muzeum s restaurací a obchodem se suvenýry, jehož střecha slouží jako parádní vyhlídková plošina.

 Městečko Banff

Příjemné nevelké podhorské městečko, kde to žije. Restaurace, kavárny, hotely a krásné dřevěné domečky ozdobené truhlíky s kytkami. My jsme tu navíc narazili i na farmářské trhy s živou hudbou a zašli si do horkých pramenů, které byly ale tak přelidněné, že jsme v nich moc dlouho nevydrželi.

Johnston Canyon a Ink Pots

Kaňon s modrou říčkou a několika vodopády stál za návštěvu i přes davy turistů, které sem proudily. My jsme ho prošli až na konec a výlet zakončili na tzv. Ink Pots, přírodních kruhovitých jezírkách s různými odstíny modré barvy. Magické místo na břehu řeky jako vystřižené z fotek propagujících Kanadu. 🙂 Asi minutu po tom, co jsme došli zpátky, se spustila bouřka, a tak jsme zbytek odpoledne věnovali práci a plánování dalších výletů v nedalekém návštěvnickém centru. 

Takakaw Falls

Už jen příjezd k tomuhle obřímu vodopádu byl docela epický. Vodopád je od ostatních přírodních památek trochu z ruky, musí se k němu dojet asi 10 km vedlejší silničkou vinoucí se nahoru po úbočí hor. Výhledy na okolní ledovce a pohled do hlubokého údolí opravdu stojí za to.

 Lake Louis a Plain of Six Glaciers

Na Lake Louis jsme dorazili už před sedmou ráno. A udělali jsme dobře. Takhle brzo tu ještě nebylo moc lidí, a tak jsme si pohled na perfektní odraz hor na hladině tyrkysového jezera užili nerušeně. Stejně tak i následný hike na Planinu šesti ledovců – pozvolný šestikilometrový výstup ledovcovým údolím až k základně jednoho ze zamrzlých velikánů. Cestou zpátky jsme si ještě zašli k jezerům Mirror a Agnes. To už jsme se postupně museli prodírat zástupem lidí, ale dojem z tohohle nádherného místa nám to ani trošku nezkazilo.

Marble Canyon a Paint Pots

Na Marble kaňon jsme si zajeli odpoledne po výstupu na Plain of Six Glaciers. Dnem hluboké průrvy v zemi protéká krásně čistá říčka, občas přerušená nějakým tím vodopádem. Jen pár kilometrů odsud se pak nachází další kruhovitá jezírka, Paint Pots. Jak už název napovídá, mají díky minerálům a půdě různou barvu. Moc pěkná procházka. 🙂 

Moraine Lake a Larch Trail

Moraine Lake je rozhodně tím nejpopulárnějším místem v celém parku. Proto jsme si dali budík už na 4:45, abychom se sem vůbec dostali (když se zaplní parkoviště, uzavřou celou příjezdovou cestu). Jezero má až nadpřirozeně jasnou modrou barvu, leží mezi horami a ledovci a je prostě nádherné. Měla jsem ho kdysi na ploše pracovního počítače a vždycky si říkala, že ho musím vidět na vlastní oči. Takže splněnej sen… 🙂

Vede odsud také příjemný hike do údolí Larch a jezeru Mennestimma. Po pár hodinách spánku se sice do kopce nešlo úplně nejlíp, ale louka s desítkami roztomilých psounů, kteří tu mají své nory, výhled na krásné hory a jezero, ve kterém se odrážely vrcholky jako v zrcadle, patřily k dalším nezapomenutelným scenériím Banffu.

Bow Lake

Další ledovcové jezero, u kterého jsme zastavili cestou do sousedního národního parku Jasper. Ty barvy, ledovce a hory v pozadí se prostě neokoukají.

Peyto Lake

Občas je fajn se dopředu vůbec nepodívat na to, jak dané místo vypadá. O to víc nás jezero Peyto překvapilo a nadchlo. Mléčně modrý odstín by sám o sobě vypadal úžasně, ale tvar připomínající protáhlou hvězdici a výhled na nekonečné hřebeny horských masivů za ním nám učarovaly natolik, že jsme si tu našli jedno klidné místečko na skále a pořádně dlouho tu mlčky nasávali úžasnou atmosféru.

A jak se v Canadian Rockies cestuje low-cost?

Banff (plus Yoho a Kootenay) NP jsou asi tím nejpopulárnějším místem v zemi. Sjíždí se sem tisíce návštěvníků ze světa i z Kanady (hlavně blízkého Calgary). Populární přírodní památky, hlavně ty, co jsou hned u silnice, bývají často přelidněné a najít tu volné parkovací místo později než třeba v 6 nebo 7 ráno bývá nereálné. Městečko Banff je moc příjemné, ale ceny se tu šplhají do astronomických výšin – cílí hlavně na movitější klientelu. Některé hotely tu stojí dokonce přes 600 CAD za noc! 😀

V Banffu jsme také poprvé za náš roadtrip platili za přespání, protože v národních parcích se mimo vyznačená místa přes noc parkovat nesmí. Využívali jsme buď klasických kempů (27 CAD/auto/noc) nebo tzv. overflow parkovišť (11 CAD/auto/noc). Zkrátka se nejedná o nejlevnější a nejopuštěnější lokalitu, ale s trochou plánování, nákupem zásob dopředu, vařením a dřívějším vstáváním se to dá zvládnout i bez průvanu v peněžence a masivních davů. Velkou výhodou je taky to, že park není tak rozlehlý, a tak se člověk vyhne delším přejezdům, což je v tak rozlehlé zemi, jako je Kanada, docela příjemná změna. 🙂

Categories: Kanada